Balancery různých druhů jsou komponenty z nichž jsou složeny systémy řízení nabíjení a vybíjení moderních baterií, zejména těch, co jsou sestaveny z Li-ion a LiFePo článků, protože ty se bez řídící elektroniky naprosto neobejdou . Pojďme si něco více říci o elektronickém zařízení, než něhož se žádný BATTERY MANAGEMENT SYSTEM (BMS), neboli systém řízení nabíjení a vybíjení baterie neobejde. Přečtěte si jaké má dvě nejdůležitější funkce a jak pracuje.
Balancer balancuje se poměrně lehce řekne, jenže, co to ve skutečnosti znamená? Balanc neboli správně česky rovnováha je stav bez jehož aktivního vyrovnávání by se neobešel žádný artista - provazochodec. Při náklonu na jednu stranu se musí vyrovnat rovnováha na stranu druhou, aby nedošlo k pádu. K tomuto vyrovnávání provazochodec (krom velmi vycvičené rovnováhy - vestibulárního ústrojí vnitřního ucha) využívá dlouhou vodorovnou tyč, kde rychlým přeručkováním dokáže vyvažovat svůj krok po laně, tak aby měl stále ten správný "balanc" - rovnováhu, a nespadl dolů. Balancer je vlastně takový provazochodec, který má své elektronické ústrojí rovnováhy, jež zručným a inteligentním způsobem ovládá tyč používanou k udržování rovnováhy, a tou je v balanceru použitý výkonný tranzistor, který podle napětí a teploty zjištěné na článku omezuje proud procházející článkem. A stejně jako se pomocí hmotnější tyče artistovi daří lépe vyrovnávat výkyvy lana třebas i v exteriéru na větru, tak se pomocí tranzistoru, který zvládá více omezovat článek (posílá vyšší proud mimo tento článek při zvýšení napětí nebo teploty) daří vyrovnávat i větší výkyvy na článku baterie. Samozřejmě že platí, čím lepší je artista a jeho smysl pro rovnováhu, tím lehčí mu stačí tyč v rukách pro udržování rovnováhy a stejně čím lépe je navržená řídící elektronika, tím slabší tranzistor stačí, aby udržel rovnováze parametry nabíjení a vybíjení baterie. Samozřejmě, že předchozí věta platí jen v určitých mezích, stejně jako žádný artista nebude bez tyče v rukou přecházet po laně Niagarské vodopády. (tedy pokud se nejedná o sebevraha).
Provazochodec může "balancovat" na laně sám, u balancerů na baterii spojených článků tomu nikdy tak není. To je důvodem, proč se balancery musí domlouvat, aby všechny svorně balancující na jediném "laně" složeném ze sériově složených článků baterie dokázaly udržet rovnováhu. Jenže jak to zařídit, když první a poslední artista na toho posledního na laně nevidí a když se budou překřikovat, tak se v tom nikdo nevyzná, který je který a jak se vlastně každý má zachovat, aby všichni dohromady nakonec nespadly. Řešením je bezchybně fungující "tichá pošta". Jistě jste v mládí taky hráli tu hru, kdy první něco pošeptal druhému a ten třetímu, až zpráva došla nakonec, tak jste zjistili co se s ní po cestě stalo. Balancery hrají tuto tichou poštu taky. První změří své napětí a teplotu článku a informaci předá dalšímu, ten za ni připojí své napětí a teplotu a předá třetímu... a tak to pokračuje až k poslednímu, který má shromážděny informace o všech článcích baterie a může je předat do řídícího centra pokud je připojeno, nebo třeba po dosažení maximálního napětí nabitého článku na všech článcích baterie odpojí nabíječku.
